Jak se správně ptát

Ve světě hackerů záleží odpověď na vaši technickou otázku stejně tak na obtížnosti otázky samotné jako na tom, jak se zeptáte. Tato příručka si klade za cíl poučit vás o tom, jak se ptát tak, abyste získali uspokojivou odpověď.

Předně, hackeři mají rádi těžké problémy a dobré, stimulující otázky. Jinak bychom to nedělali. Za dobrou otázku budeme vděční; dobrá otázka je povzbuzení. Dobré otázky prohlubují chápání věci, a často odhalí problémy, kterých bychom si jinak nevšimli. Mezi hackery je "Dobrá otázka!" skutečným komplimentem.

Přesto mají hackeři reputaci těch, kdo přijímají jednoduché otázky s jakýmsi nepřátelstvím či arogancí. Vypadá to, jako bychom byli na začátečníky a neználky drzí. Ale tak to není.

Jsme jen zaujatí vůči lidem, kteří nechtějí přemýšlet nebo se sami snažit předtím, než se začnou ptát. S takovými lidmi člověk pouze ztrácí čas, který se dá strávit nad jinou, zajímavější otázkou, nebo věnovat někomu, kdo spíš stojí za odpověď. Říkáme takovým lidem losers [lúzeři] (a z historických důvodů to někdy píšeme lusers).

Uvědomujeme si, že spousta lidí se nezajímá o technické detaily, chtějí prostě jen používat programy, které píšeme. Pro většinu lidí je počítač pouhý nástroj - mají spoustu lepších věcí na práci a svých starostí dost. To bereme na vědomí, a nečekáme, že se každý zajímá o technické záležitosti, které fascinují nás. Nicméně naše odpovědi jsou šité pro lidi, kteří takový zájem mají, a jsou připraveni se aktivně účastnit řešení daného problému. To se nezmění - a není ani proč. Jenom bychom se zhoršili v tom, co nám jde nejlépe.

Většina z nás jsou dobrovolníci. Taky máme spoustu práce, a najdeme si čas na zodpovídání otázek - které nás občas zavalují. Takže nemilosrdně filtrujeme. Zvláště zahazujeme otázky od loserů, abychom mohli svůj čas strávit plodněji nad otázkami těch ostatních.

Pokud vás takový postoj uráží nebo vám přijde arogantní, blahosklonný, či prostě nepřijatelný, zamyslete se nad svým postojem. Nemusíte se před nikým klanět - většina z nás bude upřímně jednat jako s rovným členem vlastní kultury s každým, kdo se bude trochu snažit. Je prostě marné snažit se pomoci někomu, kdo se nesnaží pomoct si sám. Nevědět - to je v pořádku. Dělat blbého v pořádku není.

K získání pozornosti není nutné mít patřičné technické schopnosti, zato je nutné projevit postoj, který ke schopnostem vede - pohotovost, přemýšlivost, pozornost, pečlivost. Pokud to považujete za diskriminaci, nežádejte osobní pomoc - můžete si přeci zaplatit technickou podporu.

Pokud si jdete pro pomoc, neměl byste vypadat jako loser. Nejlepší způsob, jak získat rychlou odpověď, je ptát se směle jako člověk, který chápe, jen prostě potřebuje s touto konkrétní věcí pomoci.

(Veškeré zlepšovací návrhy vítáme. Pište na esr@thyrsus.com. Tento text však není zamýšlen jako obecný průvodce netiketou, a přijímají se pouze návrhy ohledně získávání užitečných odpovědí na technické dotazy. Poznámka překladatele: připomínky směřujte pochopitelně anglicky k anglickému originálu, a to k aktuální verzi - překlad může být zpozdilý.)

Než začnete klást otázky mailem nebo v news nebo na webovém fóru,

1. zkuste najít odpověď na webu.
2. zkuste najít odpověď v manuálu.
3. zkuste najít odpověď ve FAQ.
4. zkuste najít odpověď experimentováním.
5. zkuste se zeptat zkušenějšího kamaráda.
6. zkuste odpověď zjistit ze zdrojového kódu (jste-li programátor).

Když se ptáte, ukažte, že jste to už zkusili - ukážete, že nejste lenoch a příživník plýtvající cizím časem. Ještě lépe: ukažte, že jste se z dosavadních snah poučili. Rádi odpovídáme těm, kteří se z odpovědí poučí.

Zkuste najít text své chybové hlášky v Google. Možná se dostanete přímo na ten odstavec v dokumentaci nebo příspěvek v konferenci, který vaši otázku zodpoví. A i když ne, je lepší, když pak můžete do mailu napsat "Hledal jsem v Google, ale nic pořádného jsem nenašel".

Svou otázku si připravte a promyslete. Na ukvapené otázky dostanete jen ukvapené odpovědi (nebo žádné). Čím víc bude znát, že jste se pokusili problém vyřešit ještě předtím, než jste se rozhodli žádat o pomoc, tím spíše se vám pomoci skutečně dostane.

Pozor na špatně položené otázky. Pokud se ptáte na základě špatných předpokladů, Hackerovic Lojza si nejspíš řekne "blbost ..." a odpoví zcela nepoužitelným doslovným řešením, které vaše otázka implikuje. Místo toho, co jste potřebovali, dostanete to, oč jste žádali.

Nepředpokládejte, že máte na odpověď nárok. Nemáte; koneckonců za ni nikomu neplatíte. Odpovědi se vám dostane, je-li vaše otázka zajímavá, podstatná nebo stimulující - taková, která nakonec prospěje všem zúčastněným a přispěje ke zkušenostem celé komunity, narozdíl od otázky, která pouze tahá rozumy z ostatních.

Je dobré ukázat, že jste sami připraveni pomoci při řešení problému. Spíše se dostane odpovědi otázkám "Mohl byste mě někdo nasměrovat?", "Co mému příkladu chybí?" a "Co bych si měl přečíst?", než "Prosil bych přesný postup", protože dáváte najevo, že jste připraveni dotáhnout věc do konce, když vám někdo ukáže kudy.

Citlivě uvažte, kde se zeptat. Odpovědi se nejspíš nedočkáte (nebo s vámi rovnou bude zacházeno jako s loserem), pokud:

• pošlete svou otázku někam, kde se probírá jiné téma
• pošlete velmi elementární otázku do fóra, kde se probírají pokročilé technické detaily, nebo naopak
• pošlete svou otázku zároveň na několik různých míst
• pošlete svou otázku osobně někomu, koho neznáte, a kdo za váš problém nikterak nezodpovídá.

Špatně mířené otázky většinou hackeři zahazují, aby uchránili komunikační kanály před záplavou podružností. To si jistě nepřejete.

Prvním krokem je tedy zvolit pro svou otázku správné fórum. Google a prohledávání webu vůbec vám pomůže najít stránky projektu, který se vašich problémů týká co možná nejvíc. Obvykle tam najdete i odkazy na FAQ (= frequently asked questions, často kladené otázky), mailing listy a jejich archivy. Mailing list je ta poslední instance, pokud vaše vlastní snahy (včetně pročtení FAQ) selžou.

Vypálit svou otázku do neznáma je přinejmenším riskantní. Nepředpokládejte například, že se autor nějaké informační stránky chce stát vaším osobním poradcem. Nepředpokládejte ani, že vaše otázka je vítána. Pokud si nejste jisti, pošlete ji radši jinam, nebo neposílejte nic.

Při výběru vhodného mailing listu nebo newsgrupy se příliš nespoléhejte na jejich název; přečtěte si něco ze starších dotazů a odpovědí, ať víte, že jste na správném místě; případně zjistíte, jak to tam chodí. Správné je vyhledat ještě před odesláním otázky klíčová slova v archivu: když nezískáte přímo odpověď, dojdete třeba k lepší formulaci problému.

Ujasněte si své téma! Klasickou chybou je klást obecné programátorské otázky (řekněme vůči UNIXu či Windows) v konferenci věnované nějakému konkrétnímu jazyku či knihovně (která je portována na oba systémy). Pokud nechápete, proč je to chyba, radši nikam nepište, dokud to nepochopíte.

Obecně platí, že otázka veřejně zaslaná do správně vybraného fóra má mnohem větší šanci na odpověď než tatáž otázka zaslaná soukromě. Jednak si ji přečte víc lidí, jednak má i případná odpověď větší publikum. Hackeři radši zodpoví takovou otázku, která poučí mnohé, než takovou, která poslouží jen pár lidem.

Schopní hackeři a autoři oblíbeného softwaru dostávají spoustu špatně adresovaných zpráv. Pokud se k této záplavě přidáte, můžete se v krajním případě stát poslední kapkou - několikrát už přispěvatelé oblíbených projektů zcela zrušili uživatelskou podporu, protože objem zbytečných zpráv v osobní komunikaci byl neúnosný.

Celý text nájdete TU.